Nahrávání mluveného slova v malé místnosti a příprava dílu podcastu

Hlas, který slyší mikrofon, není jen hlas. Je to součet přímého zvuku a všeho, co se za pár milisekund vrátí od stolu, monitoru, oken a rovnoběžných stěn. V místnosti o rozměrech běžné pracovny se první odrazy vracejí zhruba během dvou až deseti milisekund, takže je ucho nevnímá jako ozvěnu, ale jako zabarvení: řeč zní dutě, jako by mluvčí seděl v krabici, a hlásky se rozmazávají.

Druhý problém je nízkofrekvenční. Krátké rozměry místnosti vytvářejí modální rezonance zhruba mezi 60 a 200 Hz, které v některých místech hlas nepříjemně nafouknou a v jiných naopak vysají. Proto se stejný mikrofon a stejný hlas můžou o metr dál nahrát výrazně jinak.

Z toho plyne pořadí kroků, které se v praxi vyplácí dodržet: nejdřív místnost a poloha mluvčího, teprve potom výběr mikrofonu a nakonec zpracování. Ekvalizér umí ubrat rezonanci, ale nedokáže z nahrávky odstranit odrazy, které už jsou smíchané s přímým zvukem.

Co poslechem rozpoznáte

• Dutý, „sudový“ charakter řeči obvykle ukazuje na odrazy od stěny za mluvčím nebo od desky stolu.
• Bzučivá barva na jedné konkrétní výšce hlasu svědčí o modální rezonanci místnosti.
• Sykavý a ostrý přednes bývá spíš otázkou vzdálenosti a osy mikrofonu než místnosti samotné.
• Tlukot v pozadí mezi větami je vzduchotechnika, lednice nebo ventilátor počítače, ne akustika.

Pro řeč rozhoduje víc než cena kombinace typu měniče a směrovosti. Dynamický mikrofon má nižší citlivost, hůř zachytí vzdálený zvuk a v neupravené místnosti proto obvykle zní čistěji. Kondenzátorový mikrofon nabídne víc detailu a vzdušnosti, ale zároveň věrněji přenese vše, co se v místnosti děje — včetně odrazů a hluku z ulice.

Směrová charakteristika určuje, kolik prostoru mikrofon pustí dovnitř. Ledvina (kardioida) je pro mluvené slovo výchozí volba: snímá zepředu a potlačuje zvuk zezadu. Superkardioida zužuje záběr ještě víc, ale má malý citlivý lalok vzadu, takže se mění i to, kam nesmíte umístit monitor nebo reproduktor. Osmičkovou a kulovou charakteristiku má smysl použít vědomě — osmičku při rozhovoru dvou lidí přes jeden mikrofon, kouli tam, kde chcete přirozený prostor a máte ho čím udělat.

Na co se ptát před nákupem

• Je místnost upravená, nebo se do ní teprve chystám zasáhnout?
• Nahrávám sám, nebo bude v místnosti víc mluvčích a víc mikrofonů najednou?
• Mám k dispozici předzesilovač s dostatečným ziskem? Některé dynamické mikrofony potřebují nadprůměrné zesílení.
• Bude mikrofon vidět v obraze, nebo může stát blízko úst mimo záběr?
• Potřebuji přepínatelné charakteristiky, nebo mi trvale stačí ledvina?

Digitální záznam nemá měkkou saturaci: co překročí nulu na stupnici dBFS, je nenávratně oříznuté. Cílem proto není nahrát co nejhlasitěji, ale nahrát čistě a s rezervou, kterou pak využije zpracování. U mluveného slova se osvědčuje průměrná úroveň kolem −18 dBFS s nejhlasitějšími špičkami do zhruba −6 dBFS. Zbývající prostor si nechte pro nečekaný smích, důraz nebo kýchnutí.

Zisk nastavujte na předzesilovači, ne až v softwaru. Digitální zesílení tiché stopy zvedne spolu s hlasem i vlastní šum řetězce. Zároveň platí opak: přehnaný zisk kvůli „lepšímu“ ukazateli přiblíží šumovou podlahu k hlasu jinak — hlas bude blízko limitu a každý dynamický výkyv se stane problémem střihu.

Před každým delším nahráváním se vyplatí nahrát dvacet sekund ticha v místnosti. Tato stopa ukáže skutečnou šumovou podlahu a později poslouží jako vzorek pro odstranění šumu.

Nastavení, které stojí za kontrolu

• Vzorkovací frekvence a bitová hloubka: pro mluvené slovo bohatě stačí 48 kHz a 24 bitů, které dávají velkorysou rezervu.
• Fantomové napájení zapnuté jen tam, kde ho mikrofon skutečně potřebuje.
• Vypnuté automatické řízení zisku ve vstupním zařízení i v operačním systému.
• Nahrávání do bezztrátového formátu; komprimovaný formát vzniká až při exportu.
• Zkušební úsek přehraný ze začátku do konce, ne jen ukazatel na obrazovce.

U mluveného slova se ekvalizér používá především k odečítání. Horní propust kolem 70 až 90 Hz odstraní rachot podlahy a část dechu, aniž by hlas zeslábl. Úzký zásah o několik decibelů dolů v pásmu 200 až 400 Hz uvolní zahlcený, „papundeklový“ střed. Mírné zvednutí kolem 3 až 5 kHz zlepší srozumitelnost, ale zároveň zvýrazní sykavky, takže se s ním pracuje opatrně.

Komprese vyrovnává rozdíl mezi nejtišší a nejhlasitější částí projevu. Pro řeč bývá funkční mírný poměr v okolí 2:1 až 4:1, práh nastavený tak, aby ukazatel ubíral zhruba tři až šest decibelů na hlasitých místech, kratší náběh v řádu jednotek až desítek milisekund a uvolnění, které stihne dojet mezi slovy. Dva jemné kompresory za sebou zní obvykle přirozeněji než jeden nastavený nahrubo.

De-esser řeší sykavky cíleně v pásmu zhruba 5 až 9 kHz, podle hlasu. Limiter na konci řetězce má být pojistkou proti ojedinělé špičce, ne nástrojem, kterým se dohání hlasitost.

Typické chyby ve zpracování

• Zvednutý bas kvůli „rozhlasovému“ dojmu, který v malých reproduktorech zmizí a ve sluchátkách dusí.
• Komprese nastavená tak silně, že je slyšet dýchání šumové podlahy mezi slovy.
• Redukce šumu použitá před ekvalizací, takže artefakty se dál zesílí.
• Zásuvné moduly kopírované z návodu bez poslechu konkrétního hlasu.

Poslední fáze je z velké části administrativní, ale rozhoduje o tom, jak díl vypadá v přehrávači. Export mluveného slova do MP3 s datovým tokem 96 až 128 kbit/s mono nebo 128 až 192 kbit/s stereo je pro řeč obvykle dostatečný; větší tok přináší u hlasu jen málo a zvětšuje soubor.

• Uložte si zdrojový projekt i bezztrátovou verzi hotové stopy pro případ pozdější opravy.
• Vyplňte metadata: název dílu, číslo, jméno pořadu, rok, případně obrázek epizody.
• Zkontrolujte začátek a konec stopy — žádný useknutý první slabik ani dlouhé ticho na konci.
• Přehrajte celý export od začátku do konce; chyby v exportu se často objeví právě tam, kde je při střihu nikdo nehledal.
• Pokud pořad používá znělku, ověřte, že po normalizaci není hlasitější než mluvené slovo.
• Připravte krátký textový popis dílu a časové značky pro delší rozhovory.

Užitečný zvyk: vést si u každého dílu poznámku o nastavení řetězce — vzdálenost, zisk, použité moduly. Příště se k témuž zvuku dostanete během několika minut.

Nikebapo je nezávislý informační projekt. Pokud v textech najdete nepřesnost, chcete upozornit na chybu nebo navrhnout téma, které do tohoto okruhu patří, napište na [email protected].

Web nemá registraci ani kontaktní formulář; e-mail je jediná cesta, jak se s projektem spojit. Více o povaze projektu je na stránce O projektu.